Ač podle názvu Malý, z lezeckého pohledu to neplatí. Severní stěna je nejvyšší v Tatrách, má 900 m. Protíná ji výrazná suťovisková lávka, Německý žebřík. Po ní chodili do svých lovišť hledači pokladů, hlavně Sasové z okolí Kežmarku. Po nich má i svůj název. Na Německý žebřík na západě navazují Medené lávky vedoucí až pod vrchol Lomnického štítu.
První na vrcholu stanul pravděpodobně už kežmarský geograf a hvězdář David Frölich v roce 1615 v rámci svého výstupu na Kežmarský štít. Avšak doložené prvenství pochází až z r. 1889.
Lezecky je stěna natolik významná, že o ní existují samostatné publikace. V historii letního i zimního lezení v Tatrách sehrála významnou úlohu. Nejvíce lezená je spodní část po Německý žebřík, kde i spousta výstupů končí a 'žebřík' slouží jako sestupová trasa.
Lezecké aktivity se ve stěně Malého Kežmarského štítu datují už od r. 1912. Tehdy vzbudil rozruch prvovýstup dvou maďarských vysokoškoláků, byť vedl pouze z Německého žebříku na vrchol. Jejich cesta je dnes hodnocená stupněm 5, čili na tehdejší dobu výjimečně těžká. Ovšem to se ještě lozilo technicky za použití skob a jiných pomůcek.
Už kolem roku 1955 vedlo stěnou asi 18 cest, dnes jich je hodně přes 100.
Významným způsobem se do historie stěny zapsali bratři Pochylí alias Pavúci. Jejich výstupy zde z konce 60. a 70. let (jako např. Directissima a Superdirectissima) byly mimořádné i v evropském měřítku. Stěna se jim bohužel také stala osudnou. A jak to tak chodí, poměrně banálním způsobem. Už při pěším sestupu Německým žebříkem se s nimi v r. 2000 utrhla sněhová deska.
| Prvovýstupy: | ||||||||||
|
||||||||||
| Prominence: 34 m | Key col: Vyšná Kežmarská štrbina | Parent: Kežmarský štít |
| Izolace: 0,2 km | Parent: Kežmarský štít | |
| GPS: 49°11'59''N 20°13'13''E | ||
| polsky: Mały Kieżmarski Szczyt | německy: Weberspitze | maďarsky: Wéber-csúcs |
S
Z
V
SV
SZ
SV