V historických pramenech nalézáme zmínky o Lomničáku už od počátku 13. století. A ačkoliv není zrovna lehce přístupnou horou, pokud tedy nepočítáme dnešní řetězy a skoby, lidé na něm stanuli velice brzy. První doložený výstup je z roku 1793, čili z doby, kdy ve Francii padala Bastila a Napoleon byl ještě bezvýznamný prcek z kadetní školy. Vykonal jej anglický cestovatel Robert Townson se dvěma průvodci. Ten mimo jiné vylezl jako první i na Jahňací štít. Trasa vedla pravděpodobně přes Lomnické sedlo, tedy ze směru, který je nejvíce využíván i dnes. Barometrickým měřením určil Townson výšku štítu s vysokou přesností - 2633 m. Čímž se sekl o pouhý metr, což je překvapující, neboť o pár dní předtím Jahňací štít zmastil proti reálu o celých 117 m. Tlak mu přál.

Ovšem ještě před tímto doloženým výstupem pravděpodobně dosáhl vrcholu z Medených lávok obuvník a amatérský horník Jakub Fábry (v období let 1760-1790). Spíše než práci obuvníka se věnoval spolu se svými příbuznými těžbě rud na svazích Lomničáku. Znal už cestu Medenými lávkami do Veľkej Studenej doliny, Nemecký rebrík na malém Kežmaráku i trasu přes Lomnické sedlo do Skalnatej doliny. Tou údajně na vrchol stoupali ještě před ním začátkem 18. století i lovci kamzíků.

Ani v 19. století zájem o štít nepolevil a to i přes to, že mu primát nejvyšší hory Tater sebrala měření Ľudovíta Greinera na Gerlachu z r. 1837.

Štít byl dříve nazýván i Vater, Grossvater či Königsberg (neboli Otec, Děd, Královský vrch), což dobře vystihuje jeho mimořádnou pozici.

Trasa z Lomnického sedla je dnes hojně zabezpečená řetězy. K Lomnickému sedlu vede od Skalnatého plesa sedačková lanovka, využívaná hlavně lyžaři.

Štít skýtá řadu lezeckých atrakcí. Dobrých 40 cest nabízí jeho 300 m západní stěna spadající do Malej Studenej doliny. Nachází se zde i jedna z nejznámějších a nejlezenějších tatranských cest - Hokejka. Taktéž JV stěna směřující ke Skalnatému plasu je protkaná asi 25 cestami.

Od roku 1895 se Tatrách uvažovalo o projektu lanovky spolu s meteorologickou stanicí na některý ze známých štítů. Volba padla kolem roku 1930 na Lomnický štít. První část ke Skalnatému plesu byla zprovozněna v r. 1937 a úsek na vrchol v r. 1940. Na stavbě se podílely desítky nosičů, kteří museli vynést nahoru 300 tun materiálu. Dva z nich zde zahynuli. Zprvu lanovka sloužila jen meteorologům, ale od konce roku 1941 je přístupná veřejnosti. Od roku 1957 byl dokonce několik let na vrcholu i poštovní úřad. Obálku s razítkem 'Lomnický štít' nemá každý.

Dnes observatoř na vrcholku slouží i fyzikům a astromonům, v budově je i bufet a prostory pro nouzové přespání až 45 lidí.

Prvovýstupy:

17.7.1793 (letní) -  anglický lékař, přírodovědec a cestovatel Robert Townson během své cesty po zemích Rakouské monarchie. 27.12.1891 (zimní) -  Theodor Wundt a Jakob Horvay

Prominence: 439 m	Key col: Svišťové sedlo	Parent: Gerlachovský štít
Izolace: 6,7 km	Parent: Gerlachovský štít
GPS: 49°11'44''N   20°12'45''E
polsky: Łomnica	německy: Lomnitzer Spitze	maďarsky: Lomnici-csúcs

Výstupy     I	Fotogalerie (47)	Mapa

1. Lomnický štít z Lomnického hrebeňa   JV

2. Lomnický štít na klasickém pohledu z jihu   J

3. Lomnický štít od Prostredného hrotu   JZ

4. Lomnický štít z Pyšného štítu   SZ

5. Lomnický štít z Kežmarského štítu   SV

6. Lomnický štít z Jastrabiej veže   S

7. Lomnický štít od Poslednej veže   SZ

8. Lomnický štít od Skalnatého plesa   JV

9. Observatoř na vrcholu   Z

Vysoké Tatry    Vrcholy    Lomnický štít výstupy