Gerlachovský štít   2654 m

Jak známo, Gerlach je nejvyšší horou Slovenska a zároveň celých Karpat. Leží zhruba uprostřed Vysokých Tater mezi Batizovskou a Velickou dolinou. Vrcholový hřeben pokračuje na JV ke Kotlovému štítu, kde se větví a vytváří charismatický Gerlachovský kotel.

Název vystihuje polohu štítu na někdejších tatranských pozemcích obce Gerlachov. Tuto založil kníže Gerlach ze Spišské Soboty a první zmínku o ní najdeme už v dokumentech z r. 1326. Výškové prvenství hory dokázala až barometrická měření jelšavského lesníka Ludovíta Greinera v r. 1838. Spišská lobby ale tyto výsledky odmítala dlouho uznat, prosazujíc za nejvyšší do té doby považovaný Lomnický štít. Ještě dříve se primátem nejvyšší hory honosil i Kriváň, ba i Ľadový štít.

Štít ovšem nebyl zván Gerlachovským vždy. Jak šla doba a měnila se vrchnost, prodělal následující názvové eskapády:

do roku 1896: Gerlach
1896 - 1919: Štít Františka Jozefa, Ferencz József-csúcs, Franz Josef Spitze
1919 - 1923: Gerlach
1923 - 1932: Štít Legionárov, Spitze der Legionäre
1932 - 1939: Gerlach
1939 - 1945: Slovenský štít
1945 - 1949: Gerlach
1949 - 1959: Stalinov štít
1959 - dodnes: Gerlachovský štít

Stejně jako názvy, střídaly se na vrcholu i různé pamětní desky, tabule atd. Obzvláště vypečená byla např. 50 kg vážící bronzová deska s nápisem 'Stalinov štít - z vďačnosti za oslobodenie'. Nebýt chvályhodně zničená, měla by dnes pravděpodobně značnou sběratelskou hodnotu. Současný kovový kříž se na vrcholu nachází od roku 1997.

V r. 1880 byla skobami zabezpečená cesta přes Batizovskou próbu a v r. 1891 přes próbu Velickou. V r. 1875 byl u Velického plesa postaven populární Slizák, Sliezsky dom. Po několika přestavbách se ustálil do dnešní podoby v r. 1968.

Otázka prvovýstupu je nejasná. Kolem hory se ochomýtali baníci, zlatokopové, lovci, dokonce mniši z nedalekého kláštera ve Štôle. Možná, že někteří z nich vystoupili i na vrchol. Navíc pochybnosti panují i o níže uvedeném 'oficiálním' prvovýstupu. Zato průkazný je první ženský výstup z r. 1877.

Menší memento: Gerlach má za posledních zhruba 120 let, co se vedou statistiky, kolem 60 obětí. A to nepočítaje Zadní Gerlach atd. Za to by se většina osmitisícovek nemusela stydět.


Prvovýstup:

1834 (letní) - Johann Still, Martin Spitzkopf-Urban, Gelhof (o výstupu však panují pochybnosti)
15.1.1905 (zimní) - Janusz Chmielowski, Károly Jordán, Klemens Bachleda

Prominence: 2355 m Key col: Moravská brána Parent: Mont Blanc

GPS: 49°09'50.5''N   20°08'02.5''E

polsky: Gerlach, Gierlach, Garłuch     německy: Gerlsdorfer Spitze, Gerlach     maďarsky: Gerlachfalvi-csúcs


Gerlach není horou, jež by měla výrazný vrchol zářící do dáli, jedná se spíše o hřeben se spoustou předvrcholů, podvrcholů a zavrcholů. Z jihu je snadno rozpoznatelný podle zmíněného již Gerlachovského kotle, připomínajícího dětský nočník (foto 5). Tento je nezaměnitelný a snadno podle něj Gerlach identifikujete na všech panoramatech z jihu od Popradu. Odtud však není vidět vrchol, pouze Kotlový štít, tvořící horní hranu kotle.

Vrchol samotný z ostatních pohledů připomíná nos ležícího idiána, a to slušně vyvinutý (foto 1, 2). Tvarově není tak snadno zapamatovatelný, na druhé straně hřebenů s podobným vrcholem se v Tatrách mnoho nenachází. K záměně by mohl posloužit snad pouze Ganek, ale jen z určitých úhlů (foto 7). Navíc Ganek je o poznání nižší.





1. Gerlach z Východnej Vysokej   SV



2. Gerlach z Končistej   Z



3. Gerlach z Veľkého Žabieho štítu   SZ



4. Gerlach z Divej veže   SV



5. Gerlachovský kotel ukončený Kotlovým štítem z Tatranskej Polianky   JV



6. Gerlach z Granátovej lávky   V



7. Vrcholový výšvih od Zadného Gerlachu   S




8. Ganek versus Gerlach ze sedla Váha








Spřízněné štíty