Kežmarský štít  2.558 m

Kežmarský štít je menším sousedem Lomnického štítu. Avšak nikoliv malým, jedná se o 5. nejvyšší horu Tater. Starousedlíci jej kdysi nazývali Die Mutter, zatímco Lomničák byl Der Vatter. Oba rodiče důstojně spojuje rozeklaná a zubatá pupeční šňůra - Vidlový hřeben. A jelikož je Kežmarský štít dvojvrcholový, rodiče mají i zdárného Kinďoša - Malý Kežmarský štít.

O výstupu na štít se zmiňuje už kežmarský geograf a hvězdář David Frölich v roce 1615. Jedná se o první zmínku o výstupu na nějaký tatranský vrchol vůbec, byť ne zcela prokazatelnou. I to svědčí o popularitě štítu už v pozdním středověku. Výstup měl proběhnout z Huncovskej kotlinky přes Huncovské sedlo.

Horolezecky významná je jižní stěna, jedna z nejzajímavějších v Tatrách. Vede jí pavučina asi 20 cest, i vyšších obtížností (8-9).

Kežmarský štít je vyhledávanou destinací také pro extrémní lyžaře. Už v r. 1988 sjel Vlado Gipsy Tatarka jeho západní stěnu, což je i dnes považováno za jeden z nejtěžších tatranských sjezdů vůbec.


Prvovýstupy:
9.8.1858 (letní) -  Eustach Wołoszczak
8.3.1906 (zimní) -  Günter Oskar Dyhrenfurth, Alfred Martin
Prominence: 151 m Key col: Vidlové sedlo Parent: Lomnický štít
Izolace: 0,7 km Parent: Lomnický štít
GPS: 49°11'56''N   20°13'12''E
polsky: Kieżmarski Szczyt německy: Kesmarker Spitze maďarsky: Késmárki-csúcs

Kežmarák je horou mnoha tváří, skoro z každého pohledu vypadá jinak. Nemá výrazný a lehce zapamatovatelný tvar, na většině tatranských panoramat zůstává ve stínu taťky Lomničáku. Díky tomu nepatří k zásadním orientačním bodům v Tatrách. I přesto je elegantní a poměrně známou horou, jasně patrnou při pohledech na Tatry z JV a V.




1. Kežmarský štít od Nové Lesné   JV



2. Kežmarské štíty z Pyšného štítu   Z



3. Klasický pohled od Skalnatého plesa   JV



4. Kežmarské štíty od Velké Svišťovky   V



5. Kežmarské štíty z Čierneho štítu   SZ



6. Kežmarské štíty z Tatranskej Kotliny   SV



7. Kežmarský štít z Východnej Vidlovej veže   Z








Spřízněné štíty