Svahy Svišťoviek byly v 16. a 17. století za časů 'tatranské zlaté horečky' oblíbeným cílem hledačů pokladů. Pravděpodobně těch línějších, kteří usoudili, že zlato se může zrovna tak nacházet dole, tak prečo sa trepať někde do skal. Několik jejich štol se zachovalo dodnes. Zlatokopeckou minulost připomíná i 11 skalních útvarů na SV svazích zvaných Kajícníci. Jedná se údajně o hledače pokladů, kteří zkameněli díky přílišné chamtivosti.
V roce 1937 se začal realizovat projekt, který měl z nedalekého Skalnatého plesa udělat nejvýše položenou tatranskou osadu. Postavil se postupně komplex stanice lanovek a hotel Encián. Těmito stavbami v citlivém přírodním prostředí se narušila moréna okolo Skalnatého plesa, jehož voda tak začala prosakovat a pleso postupně mizet. Bohužel se tomu dodnes nepodařilo zamezit, takže hladina plesa velmi kolísá a na konci léta z něho zbývá většinou jen malá část.
Na vrcholu Veľké Svišťovky se nachází kovová tabule s popisem okolních panoramat. Za povšimnutí stojí polský název Svišťovky - Rakuska Čuba.
| Prvovýstupy: | ||||
|
||||
| Prominence: 17 m | Key col: sedlo pod Svišťovkou | Parent: Malý Kežmarský štít |
| Izolace: 1,1 km | Parent: Malý Kežmarský štít | |
| GPS: 49°12'16''N 20°14'11''E | ||
| polsky: Rakuska Czuba | německy: Ratzenberg, Großer Ratzenberg | maďarsky: Nagy-Morgás |
Veľká Svištovka je nejvýchodnějším vrcholem ve Vysokých Tatrách a navštívit ji by mělo být povinností pro každého vyhodňara.
J
SZ
Z
S
V
