Kostolík

Kostolík 2.261 m

Kostolík je osamocená skalní věž uprostřed Batizovské doliny. Kdysi ji obklopoval a formoval ledovec, pročež jí geologové říkají nunatak, podobně jako Hrubej veži, Streleckej veži či Dračím hlavám. Má dva vrcholy, vyšší je ten severovýchodní.

Prvovýstup se podařil v r. 1905 dvojici Poláků nejschůdnější cestou z Pasternákovej priehyby.

V r. 1933 se na Kostolíku odehrála jedna z nejznámějších tatranských tragédií. Wiesław Stanisławski, tehdy 24-letý avšak velmi renomovaný horolezec se spolulezcem Witoldem Wojnarem dokončili prvovýstup v SZ stěně nedalekého Kačacieho štítu. Díky časové rezervě se poté rozhodli, že ještě prostoupí tehdy panenskou západní stěnu Kostolíku. Těsně po nástupu je ale smetla kamenná lavina. Byli zkrátka ve špatný čas na špatném místě.

Zmíněnou západní stěnu se podařilo přelézt o rok později, v r. 1934. Dnes vede na vrchol asi desítka lezeckých cest různých obtížností. Jsou kratší, jejich vylezení trvá zhruba 20-30 min. Samostatným cílem bývá Kostolík málokdy, slouží často právě jako lezecký 'dezert' po úspěšném zdolání Batizovského či Kačacieho štítu.

Prvovýstupy:

	29.7.1905	(letní) -	Janusz Chmielowski, Jędrzej Marusarz Jarząbek
	18.2.1912	(zimní) -	Gyula A. Hefty, Siegfried Neumann


Prominence: ?	Key col: Pasternákova priehyba	Parent: Batizovský štít

GPS: 49°09'42''N 20°07'27''E

polsky: Kościołek	německy: Kapelle	maďarsky: Kápolna

Kostolík je trpajzlík mezi obry. Z většiny pohledů jej zastiňuje Gerlach, Končistá nebo Batizovský štít. Nejčastěji jej zahlédneme od Batizovského plesa a při sestupu z Gerlachu Batizovským žlabem. Má tvar typického nunataku, čili docela elegantní skalní věže uprostřed ničeho.