Finsteraarhorn   4.274 m

Finsteraarhorn je nejvyšší horou Bernských Alp, tedy jednoho ze tří velkých alpských uskupení. Přesto je poměrně neznámý a zůstává ve stínu populárnějších Jungfrau či Eigeru. Neprávem, protože se jedná o jeden z nejkrásnějších vrcholů. Navíc s druhou největší Prominencí všech čtyřtisícovek, hned po Mt. Blancu. Jeho nižší popularita je způsobena hlavně odlehlostí. Vyrostl nerozumně v místech, kde jsou samá ledovcová údolí a nikde žádné lidské hnízdo.

Název je krkolomný a špatně zapamatovatelný. Pochází z německého finster - temný. Dříve se štít jmenoval Schwarzhorn, což je těsně vedle, ale zřejmě proto, že Schwarzhorny by se v Alpách dalo dláždit (je jich tu minimálně 8), přešlo se na temnotu. Oba názvy mají každopádně svůj původ v tmavé barvě skály. Na vrcholu je od r. 1986 nainstalovaný kříž. Kousek severozápadně od Finsteraarhornu leží tenisová hora - Agassizhorn. Pěkný a špičatý vrchol jen těsně nedosahuje čtyřtisícové hranice - 3946 m.

Přes svou majestátnost byl Finstr zlezen už v roce 1812, jako víceméně třetí čtyřtisícovka po Mt. Blancu (1786) a Jungfrau (1811). Tento výstup ovšem ve statistikách většinou nenajdete, protože je označován jako sporný. Má jej na svědomí opět rodina Meyerova, stejně jako prvovýstup na Jungfrau. Rudolph Meyer se čtyřmi vůdci se vydali k vrcholu přes nelehký JV hřeben. Je trochu depresivní, že už za Napoleona se lozilo něco takového. Meyer kvůli vyčerpání vrcholu nedosáhl, ale tři z vůdců s největší pravděpodobností ano.

Za oficiální je tedy považován až výstup z r. 1829 organizovaný geologem Franzem Josephem Hugim. Ani tentokrát šéf na vrchol nevystoupil, avšak podařilo se to jeho dvěma průvodcům. Ti si vydělali a ještě jsou ve statistikách. Nahoře postavili skoro dvoumetrovou kamennou pyramidu a do ní zasadili vlajku. Tehdy totiž panovaly zvyklosti, že výstup byl považován za úspěšný jen tehdy, pokud byla vrcholová vlajka vidět z údolí.

Nejtěžší oříšek představuje SV stěna, též zvaná Východní. Je strmá, temná a hlavně hodně rozlámaná a zvětralá. Celý Finsteraarhorn se totiž skládá z amfibolitu, jenž vyniká nepříjemnou lámavostí. Výstup touto stěnou se podařil až v r. 1904.


Země: Švýcarsko Skupina: Bernské Alpy Masiv: Jungfrau
Prominence: 2.280 m Key col: Simplonský průsmyk (1994 m) Parent: Mont Blanc
Isolation: 51,7 km Parent: Nordend
Prvovýstupy:
16.8.1812 -  Arnold Abbühl, Joseph Bortes, Aloys Volker. JV hřeben. Zpochybňovaný výstup.
10.8.1829 -  Jakob Leuthold, Johann Währen. SZ hřeben, dnes Normálka.
16.7.1904 -  G. Hasler, F. Amatter. SV stěna.
1970 -  Paul Etter. SV stěna, zimní výstup.
GPS: 46°32'14.9''N   8°07'33.7''E




1. Finsteraarhorn ze SZ



2. JV hřeben, v popředí Finsteraarrothorn (3530 m)



3. Východní stěna



4. Finsteraarhorn od Gross Grünhornu (Z)



5. SZ hřeben, v popředí Agassizhorn



6. Pýcha Bernských Alp




Spřízněné štíty