Kliknutím na mapu se zobrazí vybraný vrchol

V Tatrách má svoje jméno každá hromádka kamení, což je v pořádku, lebo čo nemá meno nie je. O to hůře se však odděluje zrno od plev. Níže uvedený výběr je poměrně široký a tudíž hojně zaplevelený. Nicméně i ta hromádka kamení někdy stojí za vylezení. Zdůrazněme ještě, že se jedná o průvodce turistického, nikoliv lezeckého.

Poř.	Výz.	Vrchol	Výš. (mnm)	Prom. (m)	Prvov.	Obt.	Foto	GPS
	3	Muráň (Belianske Tatry)	1.890	45	1717	CH+		49°15'06''N   20°10'28''E
	2	Ostrva	1.984	18	1875	Z		49°08'58''N   20°05'19''E
	3	Nový vrch (Belianske Tatry)	2.009	99	dávno	CH+		49°15'00''N   20°11'13''E
	2	Veľká Svišťovka	2.037	17	dávno	Z		49°12'16''N   20°14'11''E
31	3	Hrubá veža	2.089	103	1906	II+		49°10'54''N   20°07'38''E
	2	Predné Solisko	2.093	?	1906	Z		49°08'49''N   20°02'11''E
	3	Malý Kostol	2.095	?	1902	I		49°10'48''N   20°12'08''E
	3	Malý Žabí štít	2.098	74	dávno	CH+		49°11'46''N   20°05'07''E
	2	Kozí štít	2.111	?	1895	CH+		49°13'00''N   20°12'56''E
	3	Ostrá veža	2.129	?	1907	III		49°09'18''N   20°01'17''E
	3	Strelecká veža	2.130	?	1902	CH		49°10'59''N   20°10'46''E
	3	Zlomisková veža	2.131	?	1907	I+		49°9'55''N   20°05'46''E
	1	Jastrabia veža	2.137	35	1880	I		49°12'42''N   20°12'35''E
30	2	Ždiarska Vidla (Belianske Tatry)	2.142	173	dávno	CH		49°14'41''N   20°12'25''E
	3	Veľký Kostol	2.151	?	1901	II		49°10'55''N   20°12'03''E
29	2	Havran (Belianske Tatry)	2.152	402	dávno	CH		49°14'54''N   20°11'51''E
	3	Žltá stena	2.169	?	1901	I+		49°11'12''N   20°11'41''E
28	2	Mlynár	2.170	117	1881	I		49°11'36''N   20°06'11''E
	3	Klin	2.186	?	1830	CH		49°08'51''N   20°06'15''E
	3	Kačacia veža	2.197	?	1907	II+		49°10'41''N   20°06'11''E
	2	Patria	2.203	38	1876	CH		49°09'08''N   20°03'29''E
27	2	Široká	2.210	172	1835	CH		49°12'32''N   20°08'11''E
	2	Mengusovský Volovec	2.227	47	1903	CH+		49°10'37''N   20°04'04''E
26	1	Jahňací štít	2.229	140	1793	Z		49°13'10''N   20°12'30''E
	3	Kozia stráž	2.235	12	1903	CH+		49°10'00''N   20°06'29''E
	3	Kôprovská veža	2.250	?	1906	I+		49°10'20''N   20°02'57''E
	3	Ťažká veža	2.253	?	1908	III		49°11'01''N   20°05'40''E
	3	Veľká Dračia hlava	2.254	31	1907	II+		49°10'03''N   20°05'37''E
	3	Chmúrna veža	2.255	?	1902	I+		49°10'59''N   20°11'49''E
	3	Hranatá veža	2.260	26	1897	CH		49°11'07''N   20°09'31''E
	3	Kostolík	2.261	?	1905	II+		49°09'42''N   20°07'27''E
	2	Veľký Žabí štít	2.262	57	1905	I		49°11'17''N   20°05'23''E
	3	Rovienková veža	2.272	42	1906	II+		49°11'08''N   20°09'34''E
25	3	Tupá	2.284	117	1895	CH		49°09'10''N   20°06'06''E
	3	Malá Bašta	2.289	83	1880	CH+		49°09'20''N   20°03'28''E
	3	Belasá veža	2.290	26	1900	I		49°12'45''N   20°12'10''E
	2	Žabí kôň	2.291	19	1905	III		49°10'44''N   20°04'48''E
	3	Veľká Javorová veža	2.291	?	1902	CH+		49°11'12''N   20°09'30''E
	2	Veľká Granátová veža	2.298	?	1901	III		49°10'01''N   20°09'31''E
	3	Mlynické Solisko	2.301	16	1906	CH+		49°09'16''N   20°02'08''E
	3	Štrbské Solisko	2.302	69	1906	I		49°09'09''N   20°02'08''E
	3	Kresaný roh	2.305	35	1906	II		49°11'12''N   20°09'40''E
	3	Veľká Capia veža	2.310	?	1905	I		49°10'10''N   20°02'56''E
	3	Dvojitá veža	2.311	?	1897	CH		49°09'42''N   20°09'31''E
	3	Zmrzlá veža	2.311	?	1900	I		49°12'44''N   20°12'05''E
	2	Velický štít	2.319	24	1897	I		49°10'29''N   20°08'07''E
	3	Furkotské Solisko	2.320	?	1850	I		49°09'23''N   20°02'04''E
	3	Snežné kopy	2.322	42	1903	II		49°10'08''N   20°06'44''E
	3	Malé Solisko	2.330	37	1906	I		49°09'09''N   20°02'03''E
	3	Žabia veža	2.336	21	1905	CH+		49°10'42''N   20°04'38''E
	2	Východný Železný štít	2.340	40	1904	II		49°10'01''N   20°06'51''E
	3	Hlinská veža	2.340	?	1907	I		49°10'15''N   20°02'51''E
	3	Predná Solisková veža	2.342	?	1906	I+		49°09'29''N   20°01'57''E
	3	Zadná Garajova veža	2.349	49	1906	III		49°10'33''N   20°00'41''E
	3	Zadná Solisková veža	2.350	?	1906	I		49°09'32''N   20°01'57''E
	3	Ostrá	2.350	?	1903	CH		49°09'49''N   20°01'18''E
	2	Huncovský štít	2.351	44	1895	CH		49°11'53''N   20°13'34''E
	3	Východná Slavkovská veža	2.354	?	1902	CH		49°10'12''N   20°09'59''E
24	3	Kôpky	2.355	109	1895	I+		49°10'04''N   20°05'02''E
	3	Drobná veža	2.355	?	1901	CH+		49°11'15''N   20°11'18''E
	2	Ostrý štít	2.360	74	1902	III		49°11'20''N   20°10'32''E
	3	Západný Železný štít	2.360	43	1905	I+		49°10'08''N   20°06'34''E
	3	Prostredná Slavkovská veža	2.361	?	1902	I		49°10'16''N   20°09'47''E
23	1	Kôprovský štít	2.367	113	1881	Z		49°10'56''N   20°02'54''E
	2	Volia veža	2.370	25	1905	I+		49°10'47''N   20°04'27''E
	3	Sokolia veža	2.370	?	1900	I+		49°10'59''N   20°11'49''E
	3	Predná Bašta	2.373	48	1877	CH+		49°09'38''N   20°03'20''E
	3	Divá veža	2.373	?	1898	I+		49°10'46''N   20°08'37''E
	3	Terianska veža	2.374	64	1907	III		49°10'22''N   20°01'07''E
22	3	Krátka	2.374	105	1903	CH+		49°09'48''N   20°00'47''E
	3	Hincova veža	2.377	35	1903	I		49°10'49''N   20°04'14''E
	3	Čubrina	2.378	53	1884	I+		49°11'17''N   20°03'13''E
	3	Západná Slavkovská veža	2.380	?	1902	I		49°10'18''N   20°09'40''E
	3	Zadná Bašta	2.380	?	1905	I		49°10'04''N   20°03'01''E
21	2	Štrbský štít	2.381	131	1892	CH+		49°10'01''N   20°02'28''E
	2	Svišťový štít	2.382	93	1897	CH		49°10'58''N   20°08'41''E
	2	Malý Javorový štít	2.385	?	1902	CH+		49°11'15''N   20°09'48''E
	2	Žltá veža	2.385	?	1900	I		49°11'08''N   20°11'26''E
	3	Opálová veža	2.385	?	1900	I		49°10'08''N   20°09'21''E
	3	Priečna veža	2.390	38	1900	I		49°11'18''N   20°11'10''E
	2	Popradský Ľadový štít	2.390	41	1890	I		49°09'57''N   20°06'56''E
	3	Diablovina	2.390	90	1907	I		49°09'44''N   20°03'11''E
	2	Prostredný Mengusovský štít	2.393	63	1903	II+		49°11'06''N   20°03'43''E
	3	Drúk	2.395	23	1905	I		49°09'57''N   20°06'53''E
	2	Východný Mengusovský štít	2.398	93	1903	I+		49°10'59''N   20°04'03''E
	3	Prostredné Solisko	2.400	?	1903	I		49°09'33''N   20°01'54''E
	3	Kačací štít	2.400	?	1904	III		49°09'58''N   20°07'08''E
	2	Furkotský štít	2.405	29	1889	CH		49°10'07''N   20°01'37''E
20	1	Veľké Solisko	2.412	113	1903	I		49°09'46''N   20°01'55''E
	3	Kupola	2.414	?	1892	CH+		49°10'26''N   20°08'52''E
19	1	Javorový štít	2.417	168	1897	I		49°11'15''N   20°10'06''E
18	1	Kolový štít	2.418	161	1804	CH+		49°12'39''N   20°11'56''E
	3	Rohatá veža	2.420	?	1900	I		49°10'07''N   20°09'21''E
17	1	Satan	2.421	182	1880	I		49°09'50''N   20°03'13''E
	3	Litvorový štít	2.423	38	1897	CH+		49°10'15''N   20°07'46''E
16	1	Veľký Mengusovský štít	2.424	207	1877	II		49°11'14''N   20°03'36''E
	2	Zlobivá	2.425	50	1899	II		49°10'13''N   20°06'28''E
	1	Východná Vysoká	2.428	68	1888	Z		49°10'29''N   20°08'45''E
	2	Rumanov štít	2.428	40	1902	I		49°10'22''N   20°06'22''E
15	2	Hrubý vrch	2.428	252	1850	CH+		49°10'03''N   20°01'37''E
	3	Weszterov štít	2.429	?	1892	I+		49°10'18''N   20°09'13''E
	2	Čierny štít	2.429	64	1898	II		49°12'19''N   20°12'03''E
	3	Malé Rysy	2.430	?	1905	CH+		49°11'02''N   20°05'18''E
	3	Prostredná Končistá	2.440	?	1904	I+		49°09'27''N   20°06'52''E
14	1	Prostredný hrot	2.441	131	1876	I+		49°11'12''N   20°11'38''E
	2	Batizovský štít	2.448	93	1900	II		49°09'55''N   20°07'24''E
	3	Malá Končistá	2.450	?	1905	III		49°09'32''N   20°06'52''E
13	1	Slavkovský štít	2.452	187	1664	Z		49°09'59''N   20°11'00''E
12	1	Ganek	2.459	182	1895	II		49°10'28''N   20°06'14''E
	2	Široká veža	2.461	86	1896	I+		49°11'24''N   20°10'56''E
	3	Štôlska veža	2.463	?	1904	I+		49°09'43''N   20°06'51''E
	3	Snehový štít	2.465	?	1902	II		49°11'55''N   20°11'14''E
11	1	Bradavica	2.476	281	1892	I+		49°10'16''N   20°09'16''E
	3	Západná Vidlová veža	2.480	?	1903	III		49°11'42''N   20°12'48''E
	3	Spišský štít	2.481	?	1896	I		49°11'57''N   20°12'02''E
	3	Východná Vidlová veža	2.490	?	1906	III		49°11'50''N   20°13'01''E
	3	Ovčiarska veža	2.490	?	1902	I+		49°11'56''N   20°12'07''E
10	1	Kriváň	2.494	400	1773	Z		49°09'46''N   19°59'56''E
	2	Ťažký štít	2.500	35	1904	II+		49°10'25''N   20°05'29''E
9	1	Rysy	2.503	198	1840	Z		49°10'46''N   20°05'18''E
	3	Zadný Ľadový štít	2.507	?	1902	CH+		49°12'04''N   20°11'04''E
	2	Malý Kežmarský štít	2.513	34	1889	I		49°11'59''N   20°13'13''E
	3	Veterný štít	2.515	?	1901	I+		49°11'57''N   20°12'11''E
	2	Veľká Vidlová veža	2.522	49	1903	III		49°11'45''N   20°12'52''E
	2	Dračí štít	2.523	?	1905	III		49°10'17''N   20°05'45''E
8	2	Baranie rohy	2.526	137	1876	CH+		49°12'07''N   20°11'49''E
7	1	Končistá	2.535	205	1874	CH		49°09'26''N   20°06'51''E
	3	Supia veža	2.540	?	1907	I+		49°11'55''N   20°12'20''E
	3	Malá Litvorová veža	2.547	?	1903	III		49°10'10''N   20°07'47''E
6	1	Kežmarský štít	2.558	151	1858	I		49°11'56''N   20°13'12''E
5	1	Vysoká	2.560	282	1874	I		49°10'23''N   20°05'37''E
	3	Strapatá veža	2.565	?	1904	I+		49°11'50''N   20°12'27''E
	3	Veľká Litvorová veža	2.581	?	1905	III		49°10'03''N   20°07'50''E
	2	Malý Pyšný štít	2.590	28	1901	I		49°11'56''N   20°12'24''E
	3	Lavinová veža	2.600	?	1904	III		49°10'02''N   20°07'49''E
	2	Kotlový štít	2.601	6	1860	I+		49°09'42''N   20°08'09''E
	3	Lavinový štít	2.606	41	1904	III		49°10'02''N   20°07'50''E
	2	Malý Ľadový štít	2.611	38	1835	CH+		49°11'24''N   20°10'56''E
	2	Zadný Gerlach	2.616	23	1895	I		49°09'59''N   20°07'54''E
4	1	Pyšný štít	2.621	116	1877	I		49°11'52''N   20°12'28''E
3	1	Ľadový štít	2.628	286	1843	II		49°11'56''N   20°10'56''E
2	1	Lomnický štít	2.632	439	1793	I		49°11'44''N   20°12'45''E
	3	Gerlachovská veža	2.642	25	1850	I+		49°09'47''N   20°08'02''E
1	1	Gerlachovský štít	2.655	2.352	1834	I+		49°09'50''N   20°08'02''E

Poř.	Výz.	Vrchol	Výš. (mnm)	Prom. (m)	Prvov.	Obt.	Foto	GPS
1	2	Świnica	2.310	451	1867	Z		49°13'10''N   20°00'34''E
2	3	Kozi Wierch	2.291	165	1867	Z		49°13'06''N   20°01'43''E
	2	Granaty	2.240	?	1867	Z		49°13'28''N   20°01'57''E
3	2	Miedziane	2.237	215	dávno	CH+		49°12'07''N 20°03'03''E
	3	Wielka Koszysta	2.193	81	1838	CH+		49°14'06''N   20°02'57''E
	3	Szpiglasowy Wierch	2.172	62	dávno	Z		49°11'50''N   20°02'24''E
	3	Wielki Wołoszyn	2.155	43	1867	CH+		49°13'42''N   20°03'00''E
	3	Kościelec	2.155	45	1845	Z		49°13'31''N   20°00'52''E
	3	Opalony Wierch	2.115	60	dávno	CH+		49°12'30''N   20°03'34''E
	3	Kasprowy Wierch	1.987	37	dávno	Z		49°13'57''N   19°58'54''E
4	2	Giewont	1.895	170	dávno	Z		49°15'04''N   19°55'59''E

Pořadí vrcholů podle výšky. Započítávají se ovšem pouze ty s Prominencí nad 100 m a takových je ve Vysokých a Belianských Tatrách 28. Ostatní by za samostatné vrcholy považovány být neměly.

Význam a atraktivita jednotlivých vrcholů v kontextu Vysokých Tater:

Prominence je relativní výška hory a pravděpodobně nejobjektivnější kritérium pro určení samostatného vrcholu.

Izolace je nejkratší vzdálenost k čemukoliv vyššímu, udávaná v kilometrech. Používá se jako další pomocné kritérium pro určení samostatnosti vrcholu. U většiny tatranských vrcholů ji zatím bohužel neznáme, proto není uvedena v hlavní tabulce.

Obtížnost výstupu normálkou (nejpoužívanější a zpravidla nejlehčí cestou) ve stupnici lezecké federace UIAA. Barevné odlišení je podobné jako u sjezdovek. Plus znamená těžší, např. II+ je těžší než II.
Hodnocení obtížnosti je subjektivní záležitostí a nelze ho brát jako přesné a neměnné.

Tip: kliknutí na obtížnost a fotoaparát zobrazí stránku výstupů resp. fotogalerii.

Prostredný hrot	Jastrabia veža	Ostrý štít	Lomnický štít

Jak už bylo uvedeno, většina tatranských vrcholů je přístupná pouze v doprovodu horského vůdce. Ten bere skupinu maximálně 3 lidí, z nichž každý zaplatí kolem 70 E. Pokud půjdete samotný, dáte 160-200 E, což patrně, nejmenujete-li se Kellner nebo Bakala, bude mimo dosah vašeho měsíčního HDP. Na vlastní pěst můžete vyrazit jen tehdy, jste-li majitelem průkazky horolezeckého svazu a chystáte se na cestu obtížnosti vyšší jak II. Jinak se vystavujete riziku pokuty či buzerace. Podle našich zkušeností ale toto riziko není příliš velké. Ve většině případů budete na masivu sami a pokud narazíte na průvodce se skupinou, nebude tento s největší pravděpodobností působit žádné problémy. Pokud ano, bude to s největší pravděpodobností nějaký starší ročník. Takže s lezeckou průkazkou není třeba si dělat větší starosti. Výše pokut není přesně známá, údajně může být uloženy do výše 80 E, což je stále méně, než cena za průvodce. Výše uvedené informace platí pro rok 2015.

Jen pro úplnost dodejme, že v horách a mimo vyznačené chodníky obzvláště je nanejvýš radno chovat se jako na návštěvě, to jest nedělat bordel, nezahrabávat konzervy pod drn, neřvát jak dobytek atd.

Názvy tatranských vrcholů by se daly rozdělit do několika kategorií.

Velmi početná je místopisná, spousta štítů se jmenuje podle tatranských dědin - Huncovce, Gerlachov, Tatranská Lomnica, Mengusovce, aj Poprad či Kežmarok. Štít ve většině případů svou rozlohou značně převyšuje předlohu svého jména.

Něúrekom hor odvozuje svůj název z tvaru. K nalezení je nepřeberné množství adjektiv - vysoký, široký, ostrý, tupý, pyšný, hrubý, hranatý, krivý, rohatý ba aj divý. Do této skupiny bychom mohli směle zařadit i Bradavicu.

Značně různorodý je i tatranský zvěřinec. Čítá kozy, žaby, jahňatá, ovce, barany, sviště, vtáky a napokon aj voly. Prim ovšem hraje nenapodobitelný a přírodě se vymykající Žabí kôň.

Dále tu máme hory barevné - setkáváme se s čiernou, belasou i žltou. Poněkud překvapivě chybí bílá, vzhledem k okolnosti, že tatranské vrcholy jsou po většinu roku zasněžené (belasý je totiž kupodivu v překladu modrý, jak už barva dresů legendárního Slovanu Bratislava napovídá).

Poslední, a bezesporu nejzajímavější kategorii tvoří názvy nezařaditelné. Svou poetičností ostatní jednoznačně převyšují Satan, Pekelník a Diablovina. Dále je tu bizarní Ganek, krkolomná Loktibrada, leninské Rysy, hodná Zlobivá, hrdě slovenská Patria nebo třeba podivnosti Čubrina či Drúk.

Překvapivě málo vrcholů se jmenuje po někom. Napadá nás snad jen Rumanov štít (podobnost se známým nápojem je čistě náhodná) či Weszterov štít. Kromě toho je zřejmo, že žádný vrchol v celých širých Tatrách nezačíná na A, což je škoda. Máme za to, že např. takový Zadný Ľadový štít by se klidně mohl jmenovat Andrášiho štít na počest kultovního horolezce a autora na dlouhá léta nejlepšího průvodce po Tatrách. Tím by se zabily dvě mouchy jednou ranou.

Závěrem jenom uveďme, že pokud bychom chtěli vymyslet jednoslovný název hory co nejlépe vystihující celý národ, stěží bychom připadli na něco lepšího než je polská Svinica.

Vrcholem s nejdelším jménem je Prostredná veža nad Žabím sedlom, rozprostírající se do úctyhodné délky 32 znaků. Nachází se mezi Žabím kôňom a Rysmi. Na nejkratšího kandidáta stojí frontu čtyři čtyřpísmenkoví - Drúk, Klin, Rysy a Tupá.

Většina tatranských hor má v názvu štít nebo veža. Stručně řečeno, štít je tlustý, veža štíhlá. Ale i tady je hranice diskutabilní. Např. Čiernemu štítu by veža slušela taktéž.

Jako poslední ze zde uvedených vrcholů byla zlezena Ťažká veža (jak jinak) v roce 1908. Takže prvovýstupcům v Tatrách odzvonilo už hodně před 100 lety. Nové lezecké cesty však vznikají stále.

Nejvíce prvovýstupů (24) na zde uvedené vrcholy uskutečnil Polák se slovensko-německo-anglickým jménem - Karol Englisch (1881-1945). Tento krakovský právník vzal na přelomu 19. a 20. století Tatry útokem a valnou měrou se zasloužil o ukončení pionýrských časů. K lezení ho přivedla matka Antonia, se kterou také uskutečnil množství výstupů. Ve 20. letech přesunul svoje lezecké aktivity do Alp. Zahynul na sklonku 2. sv. války v nacistickém koncentračním táboře.

Stejný počet prvovýstupů má na kontě i Ján Hunsdorfer starší (1850-1917), svého času jeden z nejznámějších a nejvyužívanějších tatranských horských vůdců. Velmi často doprovázel právě výše zmíněnou dvojici Englischových. Spolu také uskutečnili vysoce hodnocený prvovýstup na Ostrý štít (1902), považovaný do té doby za nedobytný. Hunsdorferova reputace vzala za své poté, co se zjistilo, že turisty vodil dokonce i za nos. Inkasoval např. dvojnásobný poplatek za prvovýstup, ačkoliv věděl, že trasa už je dávno prostoupená. Nebo dovedl neznalé turisty v mlze pouze na předvrchol atd. To vedlo později k ukončení jeho vůdcovské činnosti.

Antonia Englischová byla původem Rakušanka. Má na kontě 10 prvovýstupů, ve většině případů se svým synem a Hunsdorferem. Pro ženu bylo v tehdejší době společensky neúnosné chodit v kalhotách a tak se do sportovního převlékala až během túry. A potom i na vrcholových fotografiích.

Třináctkrát stanul na vrcholu jako první Klemens Bachleda (1851-1910), legendární polský vůdce a záchranář. Zahynul při záchranné akci v severních stěnách Javorového štítu.

Z dalších prvovýstupců zmiňme ještě Güntera Oskara Dyhrenfurtha (10), Janusza Chmielowskiho (7), Zygmunta Klemensiewicze (6), Paul Spitzkopfa seniora (5), Kazimierza Tetmajera (5), Jerzyho Maślanku (5) a Augusta Ottu (5).

Je zarážející, jak málo prvovýstupů mají na kontě Slováci. Vlastně žádný. Jako objevitelé a pionýři vynikají hlavně Poláci. Tento fakt je ale možná částečně způsobený tím, že při vytváření této statistiky jsme vycházeli z polských údajů. Dalšími národnostmi v řadě jsou Rakušané a Maďaři, což v tehdejším Rakousko - Uhersku nepřekvapí.

Upozornění: Toto nejsou stránky horských průvodců znajících každý šutr, nýbrž lidí, kteří pouze chodí pro radost po horách a tudíž není nijak garantováno, že cesty zde nastíněné jsou ty nejideálnější a popisy panoramat stoprocentně sedí. Tudíž ještě před tím, než se pustíte do nějakého výstupu, zvažte prosím svoje možnosti a mějte na paměti, že v současné době mají Tatry kolem 10 obětí ročně a to zdaleka nejen horolezeckých.