***order by obtiznost asc*** Tatranské vrcholy
Tatranské vrcholy

Kliknutím na mapu se zobrazí vybraný vrchol

V Tatrách má svoje jméno každá hromádka kamení, což je v pořádku, lebo čo nemá meno nie je. O to hůře se však odděluje zrno od plev. Níže uvedený výběr je poměrně široký (138 vrcholů slovenských plus 8 polských) a tudíž hojně zaplevelený. Nicméně i ta hromádka kamení někdy stojí za vylezení. Zdůrazněme ještě, že se jedná o průvodce turistického, nikoliv lezeckého.

Poř.
Výz.
Vrchol Výš.
(mnm)
Prom.
(m)
Prvov. Obt.
Foto GPS
23 1 Kôprovský štít 2 367 113 1881   Z   Fotogalerie 49°10'56''N   20°02'54''E
1 Východná Vysoká 2 428 68 1888   Z   Fotogalerie 49°10'29''N   20°08'45''E
10 1 Kriváň 2 494 400 1773   Z   Fotogalerie 49°09'46''N   19°59'56''E
9 1 Rysy 2 503 198 1840   Z   Fotogalerie 49°10'46''N   20°05'18''E
2 Ostrva 1 984 18 1875   Z   Fotogalerie 49°08'58''N   20°05'19''E
2 Veľká Svišťovka 2 037 17 dávno   Z   Fotogalerie 49°12'16''N   20°14'11''E
13 1 Slavkovský štít 2 452 187 1664   Z   Fotogalerie 49°09'59''N   20°11'00''E
25 1 Jahňací štít 2 229 140 1793   Z   Fotogalerie 49°13'10''N   20°12'30''E
2 Predné Solisko 2 093 ? 1906   Z   Fotogalerie 49°08'49''N   20°02'11''E
3 Hranatá veža 2 260 26 1897  CH  Fotogalerie 49°11'07''N   20°09'31''E
28 2 Ždiarska Vidla (Belianske Tatry) 2 142 173 dávno  CH  Fotogalerie 49°14'41''N   20°12'25''E
27 2 Havran (Belianske Tatry) 2 152 402 dávno  CH  Fotogalerie 49°14'54''N   20°11'51''E
24 3 Tupá 2 284 117 1895  CH  Fotogalerie 49°09'10''N   20°06'06''E
3 Klin 2 186 ? 1830  CH  Fotogalerie 49°08'51''N   20°06'15''E
2 Furkotský štít 2 405 29 1889  CH  Fotogalerie 49°10'07''N   20°01'37''E
2 Patria 2 203 38 1876  CH  Fotogalerie 49°09'08''N   20°03'29''E
3 Ostrá 2 350 ? 1903  CH  Fotogalerie 49°09'49''N   20°01'18''E
26 2 Široká 2 210 172 1835  CH  Fotogalerie 49°12'32''N   20°08'11''E
2 Huncovský štít 2 351 44 1895  CH  Fotogalerie 49°11'53''N   20°13'34''E
3 Východná Slavkovská veža 2 354 ? 1902  CH  Fotogalerie 49°10'12''N   20°09'59''E
2 Svišťový štít 2 382 93 1897  CH  Fotogalerie 49°10'58''N   20°08'41''E
7 1 Končistá 2 535 205 1874  CH  Fotogalerie 49°09'26''N   20°06'51''E
3 Strelecká veža 2 130 ? 1902  CH  Fotogalerie 49°10'59''N   20°10'46''E
3 Dvojitá veža 2 311 ? 1897  CH  Fotogalerie 49°09'42''N   20°09'31''E
15 2 Hrubý vrch 2 428 252 1850 CH+ Fotogalerie 49°10'03''N   20°01'37''E
3 Predná Bašta 2 373 48 1877 CH+ Fotogalerie 49°09'38''N   20°03'20''E
3 Žabia veža 2 336 21 1905 CH+ Fotogalerie 49°10'42''N   20°04'38''E
3 Malá Bašta 2 289 83 1880 CH+ Fotogalerie 49°09'20''N   20°03'28''E
22 3 Krátka 2 374 105 1903 CH+ Fotogalerie 49°09'48''N   20°00'47''E
3 Muráň (Belianske Tatry) 1 890 45 1717 CH+ Fotogalerie 49°15'06''N   20°10'28''E
3 Malé Rysy 2 430 ? 1905 CH+ Fotogalerie 49°11'02''N   20°05'18''E
3 Zadný Ľadový štít 2 507 ? 1902 CH+ Fotogalerie 49°12'04''N   20°11'04''E
3 Veľká Javorová veža 2 291 ? 1902 CH+ Fotogalerie 49°11'12''N   20°09'30''E
3 Nový vrch (Belianske Tatry) 2 009 99 dávno CH+ Fotogalerie 49°15'00''N   20°11'13''E
2 Malý Ľadový štít 2 611 38 1835 CH+ Fotogalerie 49°11'24''N   20°10'56''E
3 Kupola 2 414 ? 1892 CH+ Fotogalerie 49°10'26''N   20°08'52''E
3 Mlynické Solisko 2 301 16 1906 CH+ Fotogalerie 49°09'16''N   20°02'08''E
2 Mengusovský Volovec 2 227 47 1903 CH+ Fotogalerie 49°10'37''N   20°04'04''E
21 2 Štrbský štít 2 381 131 1892 CH+ Fotogalerie 49°10'01''N   20°02'28''E
18 1 Kolový štít 2 418 161 1804 CH+ Fotogalerie 49°12'39''N   20°11'56''E
3 Kozia stráž 2 235 12 1903 CH+ Fotogalerie 49°10'00''N   20°06'29''E
8 2 Baranie rohy 2 526 137 1876 CH+ Fotogalerie 49°12'07''N   20°11'49''E
3 Drobná veža 2 355 ? 1901 CH+ Fotogalerie 49°11'15''N   20°11'18''E
2 Kozí štít 2 111 ? 1895 CH+ Fotogalerie 49°13'00''N   20°12'56''E
3 Litvorový štít 2 423 38 1897 CH+ Fotogalerie 49°10'15''N   20°07'46''E
2 Malý Javorový štít 2 385 ? 1902 CH+ Fotogalerie 49°11'15''N   20°09'48''E
3 Priečna veža 2 390 38 1900   I   Fotogalerie 49°11'18''N   20°11'10''E
3 Prostredná Slavkovská veža 2 361 ? 1902   I   Fotogalerie 49°10'16''N   20°09'47''E
2 Velický štít 2 319 24 1897   I   Fotogalerie 49°10'29''N   20°08'07''E
1 Jastrabia veža 2 137 35 1880   I   Fotogalerie 49°12'42''N   20°12'35''E
6 1 Kežmarský štít 2 558 151 1858   I   Fotogalerie 49°11'56''N   20°13'12''E
2 Popradský Ľadový štít 2 390 41 1890   I   Fotogalerie 49°09'57''N   20°06'56''E
3 Furkotské Solisko 2 320 ? 1850   I   Fotogalerie 49°09'23''N   20°02'04''E
5 1 Vysoká 2 560 282 1874   I   Fotogalerie 49°10'23''N   20°05'37''E
3 Spišský štít 2 481 ? 1896   I   Fotogalerie 49°11'57''N   20°12'02''E
3 Diablovina 2 390 90 1907   I   Fotogalerie 49°09'44''N   20°03'11''E
2 Rumanov štít 2 428 40 1902   I   Fotogalerie 49°10'22''N   20°06'22''E
3 Malé Solisko 2 330 37 1906   I   Fotogalerie 49°09'09''N   20°02'03''E
2 Veľký Žabí štít 2 262 57 1905   I   Fotogalerie 49°11'17''N   20°05'23''E
3 Drúk 2 395 23 1905   I   Fotogalerie 49°09'57''N   20°06'53''E
2 Malý Pyšný štít 2 590 28 1901   I   Fotogalerie 49°11'56''N   20°12'24''E
2 Mlynár 2 170 83 1881   I   Fotogalerie 49°11'36''N   20°06'11''E
3 Prostredné Solisko 2 400 ? 1903   I   Fotogalerie 49°09'33''N   20°01'54''E
3 Hlinská veža 2 340 ? 1907   I   Fotogalerie 49°10'15''N   20°02'51''E
3 Belasá veža 2 290 26 1900   I   Fotogalerie 49°12'45''N   20°12'10''E
3 Hincova veža 2 377 35 1903   I   Fotogalerie 49°10'49''N   20°04'14''E
3 Predná Solisková veža 2 342 ? 1906   I   Fotogalerie 49°09'29''N   20°01'57''E
3 Zadná Solisková veža 2 350 ? 1906   I   Fotogalerie 49°09'32''N   20°01'57''E
2 Malý Kežmarský štít 2 513 34 1889   I   Fotogalerie 49°11'59''N   20°13'13''E
20 1 Veľké Solisko 2 412 113 1903   I   Fotogalerie 49°09'46''N   20°01'55''E
3 Západná Slavkovská veža 2 380 ? 1902   I   Fotogalerie 49°10'18''N   20°09'40''E
2 Zadný Gerlach 2 616 23 1895   I   Fotogalerie 49°09'59''N   20°07'54''E
3 Zadná Bašta 2 380 ? 1905   I   Fotogalerie 49°10'04''N   20°03'01''E
4 1 Pyšný štít 2 621 116 1877   I   Fotogalerie 49°11'52''N   20°12'28''E
19 1 Javorový štít 2 417 168 1897   I   Fotogalerie 49°11'15''N   20°10'06''E
3 Štrbské Solisko 2 302 69 1906   I   Fotogalerie 49°09'09''N   20°02'08''E
3 Malý Kostol 2 095 ? 1902   I   Fotogalerie 49°10'48''N   20°12'08''E
2 1 Lomnický štít 2 632 439 1793   I   Fotogalerie 49°11'44''N   20°12'45''E
3 Rohatá veža 2 420 ? 1900   I   Fotogalerie 49°10'07''N   20°09'21''E
2 Žltá veža 2 385 ? 1900   I   Fotogalerie 49°11'08''N   20°11'26''E
3 Veľká Capia veža 2 310 ? 1905   I   Fotogalerie 49°10'10''N   20°02'56''E
17 1 Satan 2 421 182 1880   I   Fotogalerie 49°09'50''N   20°03'13''E
3 Opálová veža 2 385 ? 1900   I   Fotogalerie 49°10'08''N   20°09'21''E
3 Zmrzlá veža 2 311 ? 1900   I   Fotogalerie 49°12'44''N   20°12'05''E
11 1 Bradavica 2 476 281 1892  I+  Fotogalerie 49°10'16''N   20°09'16''E
3 Chmúrna veža 2 255 ? 1902  I+  Fotogalerie 49°10'59''N   20°11'49''E
2 Volia veža 2 370 25 1905  I+  Fotogalerie 49°10'47''N   20°04'27''E
3 Strapatá veža 2 565 ? 1904  I+  Fotogalerie 49°11'50''N   20°12'27''E
3 Sokolia veža 2 370 ? 1900  I+  Fotogalerie 49°10'59''N   20°11'49''E
3 Ovčiarska veža 2 490 ? 1902  I+  Fotogalerie 49°11'56''N   20°12'07''E
3 Žltá stena 2 169 ? 1901  I+  Fotogalerie 49°11'12''N   20°11'41''E
3 Weszterov štít 2 429 ? 1892  I+  Fotogalerie 49°10'18''N   20°09'13''E
2 Východný Mengusovský štít 2 398 93 1903  I+  Fotogalerie 49°10'59''N   20°04'03''E
3 Divá veža 2 373 ? 1898  I+  Fotogalerie 49°10'46''N   20°08'37''E
2 Kotlový štít 2 601 6 1860  I+  Fotogalerie 49°09'42''N   20°08'09''E
3 Prostredná Končistá 2 440 ? 1904  I+  Fotogalerie 49°09'27''N   20°06'52''E
3 Čubrina 2 378 53 1884  I+  Fotogalerie 49°11'17''N   20°03'13''E
14 1 Prostredný hrot 2 441 131 1876  I+  Fotogalerie 49°11'12''N   20°11'38''E
3 Veterný štít 2 515 ? 1901  I+  Fotogalerie 49°11'57''N   20°12'11''E
3 Kôpky 2 354 ? 1895  I+  Fotogalerie 49°10'04''N   20°05'02''E
2 Široká veža 2 461 86 1896  I+  Fotogalerie 49°11'24''N   20°10'56''E
3 Kôprovská veža 2 250 ? 1906  I+  Fotogalerie 49°10'20''N   20°02'57''E
3 Gerlachovská veža 2 642 25 1850  I+  Fotogalerie 49°09'47''N   20°08'02''E
3 Štôlska veža 2 463 ? 1904  I+  Fotogalerie 49°09'43''N   20°06'51''E
3 Západný Železný štít 2 360 43 1905  I+  Fotogalerie 49°10'08''N   20°06'34''E
1 1 Gerlachovský štít 2 655 2 352 1834  I+  Fotogalerie 49°09'50''N   20°08'02''E
3 Supia veža 2 540 ? 1907  I+  Fotogalerie 49°11'55''N   20°12'20''E
3 Zlomisková veža 2 131 ? 1907  I+  Fotogalerie 49°9'55''N   20°05'46''E
16 1 Veľký Mengusovský štít 2 424 207 1877  II  Fotogalerie 49°11'14''N   20°03'36''E
2 Zlobivá 2 425 50 1899  II  Fotogalerie 49°10'13''N   20°06'28''E
3 Snežná kopa 2 322 42 1903  II  Fotogalerie 49°10'08''N   20°06'44''E
3 Veľký Kostol 2 151 ? 1901  II  Fotogalerie 49°10'55''N   20°12'03''E
2 Východný Železný štít 2 340 40 1904  II  Fotogalerie 49°10'01''N   20°06'51''E
2 Čierny štít 2 429 64 1898  II  Fotogalerie 49°12'19''N   20°12'03''E
2 Batizovský štít 2 448 93 1900  II  Fotogalerie 49°09'55''N   20°07'24''E
3 1 Ľadový štít 2 628 286 1843  II  Fotogalerie 49°11'56''N   20°10'56''E
12 1 Ganek 2 459 182 1895  II  Fotogalerie 49°10'28''N   20°06'14''E
3 Kresaný roh 2 305 35 1906  II  Fotogalerie 49°11'12''N   20°09'40''E
3 Snehový štít 2 465 ? 1902  II  Fotogalerie 49°11'55''N   20°11'14''E
3 Kostolík 2 261 ? 1905 II+ Fotogalerie 49°09'42''N   20°07'27''E
2 Prostredný Mengusovský štít 2 393 63 1903 II+ Fotogalerie 49°11'06''N   20°03'43''E
2 Ťažký štít 2 500 35 1904 II+ Fotogalerie 49°10'25''N   20°05'29''E
3 Kačacia veža 2 197 ? 1907 II+ Fotogalerie 49°10'41''N   20°06'11''E
3 Hrubá veža 2 086 91 1906 II+ Fotogalerie 49°10'54''N   20°07'38''E
3 Veľká Dračia hlava 2 254 31 1907 II+ Fotogalerie 49°10'03''N   20°05'37''E
3 Malá Litvorová veža 2 547 ? 1903 III Fotogalerie 49°10'10''N   20°07'47''E
3 Západná Vidlová veža 2 480 ? 1903 III Fotogalerie 49°11'42''N   20°12'48''E
3 Východná Vidlová veža 2 490 ? 1906 III Fotogalerie 49°11'50''N   20°13'01''E
3 Veľká Litvorová veža 2 581 ? 1905 III Fotogalerie 49°10'03''N   20°07'50''E
3 Lavinová veža 2 600 ? 1904 III Fotogalerie 49°10'02''N   20°07'49''E
3 Kačací štít 2 400 ? 1904 III Fotogalerie 49°09'58''N   20°07'08''E
2 Žabí kôň 2 291 19 1905 III Fotogalerie 49°10'44''N   20°04'48''E
3 Lavinový štít 2 606 41 1904 III Fotogalerie 49°10'02''N   20°07'50''E
2 Veľká Granátová veža 2 298 ? 1901 III Fotogalerie 49°10'01''N   20°09'31''E
2 Veľká Vidlová veža 2 522 49 1903 III Fotogalerie 49°11'45''N   20°12'52''E
2 Dračí štít 2 523 ? 1905 III Fotogalerie 49°10'17''N   20°05'45''E
3 Ťažká veža 2 253 ? 1908 III Fotogalerie 49°11'01''N   20°05'40''E
2 Ostrý štít 2 360 74 1902 III Fotogalerie 49°11'20''N   20°10'32''E
Kliknutím na hlavičku sloupce se tabulka podle něj seřadí


Polské Tatry:

Poř. Výz. Vrchol Výš. (mnm) Prom. (m) Prvov. Obt. Foto GPS
1 2 Świnica 2 310 451 1867   Z   Fotogalerie 49°13'10''N   20°00'34''E
2 3 Kozi Wierch 2 291 165 1867   Z   Fotogalerie 49°13'06''N   20°01'43''E
2 Granaty 2 240 ? 1867   Z   Fotogalerie 49°13'28''N   20°01'57''E
3 Szpiglasowy Wierch 2 172 62 dávno   Z   Fotogalerie 49°11'50''N   20°02'24''E
3 Wielki Wołoszyn 2 155 43 1867 CH+ Fotogalerie 49°13'42''N   20°03'00''E
3 Kościelec 2 155 45 1845   Z   Fotogalerie 49°13'31''N   20°00'52''E
3 Kasprowy Wierch 1 987 37 dávno   Z   Fotogalerie 49°13'57''N   19°58'54''E
3 2 Giewont 1 895 170 dávno   Z   Fotogalerie 49°15'04''N   19°55'59''E


Pořadí vrcholů podle výšky. Započítávají se ovšem pouze ty s Prominencí nad 100 m a takových je ve Vysokých a Belianských Tatrách 28. Ostatní by za samostatné vrcholy považovány být neměly.

Význam a atraktivita jednotlivých vrcholů v kontextu Vysokých Tater:
1
Tatranská extraliga. Nejvyšší a nejznámější vrcholy, ale i turisticky přístupné kopce.
2
Krajský přebor. Významné hory stále stojící za samostatný výstup.
3
Okresní přebor. Nosiči vody, bez kterých by ale nevynikly vrcholy z vyšší společnosti.

Prominence je relativní výška hory a pravděpodobně nejobjektivnější kritérium pro určení samostatného vrcholu.

Izolace je nejkratší vzdálenost k čemukoliv vyššímu, udávaná v kilometrech. Používá se jako další pomocné kritérium pro určení samostatnosti vrcholu. U většiny tatranských vrcholů ji zatím bohužel neznáme, proto není uvedena v hlavní tabulce.

Obtížnost výstupu normálkou (nejpoužívanější a zpravidla nejlehčí cestou) ve stupnici lezecké federace UIAA. Barevné odlišení je podobné jako u sjezdovek. Plus znamená těžší, např. II+ je těžší než II.
Hodnocení obtížnosti je subjektivní záležitostí a nelze ho brát jako přesné a neměnné.

Z Značená. Občas se mohou vyskytnout řetězy, jinak bez větších problémů.
CH Chodecká, ale neznačená. Odpovídá zhruba výstupu na Rysy, ovšem bez značení a částečně bez řetězů. Pravděpodobnost kremace minimální.
I Vyskytují se úseky, kde je nutno lézt za přispění rukou.
II Zde už se hodí základní lezecké zkušenosti a technika tří pevných bodů. Lezení bývá často v expozici (ve výšce nad srázy).
III V některých pasážích už i zkušenější napadne, že jejich existence by mohla mít dočasnější charakter, než se zdá. Na těchto trasách už se doporučuje jištění lanem, nicméně stále si vystačíte s běžnou turistickou obuví. Alespoň základní lezecké zkušenosti nutné.

Tip: kliknutí na obtížnost a fotoaparát zobrazí stránku výstupů resp. fotogalerii.

Prostredný hrot Jastrabia veža Ostrý štít Lomnický štít

Jak už bylo uvedeno, většina tatranských vrcholů je přístupná pouze v doprovodu horského vůdce. Ten bere skupinu maximálně 3 lidí, z nichž každý zaplatí kolem 70 E. Pokud půjdete samotný, dáte 160-200 E, což patrně, nejmenujete-li se Kellner nebo Bakala, bude mimo dosah vašeho měsíčního HDP. Na vlastní pěst můžete vyrazit jen tehdy, jste-li majitelem průkazky horolezeckého svazu a chystáte se na cestu obtížnosti vyšší jak II. Jinak se vystavujete riziku pokuty či buzerace. Podle našich zkušeností ale toto riziko není příliš velké. Ve většině případů budete na masivu sami a pokud narazíte na průvodce se skupinou, nebude tento s největší pravděpodobností působit žádné problémy. Pokud ano, bude to s největší pravděpodobností nějaký starší ročník. Takže s lezeckou průkazkou není třeba si dělat větší starosti. Výše pokut není přesně známá, údajně může být uloženy do výše 80 E, což je stále méně, než cena za průvodce. Výše uvedené informace platí pro rok 2015.

Jen pro úplnost dodejme, že v horách a mimo vyznačené chodníky obzvláště je nanejvýš radno chovat se jako na návštěvě, to jest nedělat bordel, nezahrabávat konzervy pod drn, neřvát jak dobytek atd.


Názvy tatranských vrcholů by se daly rozdělit do několika kategorií.

Velmi početná je místopisná, spousta štítů se jmenuje podle tatranských dědin - Huncovce, Gerlachov, Tatranská Lomnica, Mengusovce, aj Poprad či Kežmarok. Štít ve většině případů svou rozlohou značně převyšuje předlohu svého jména.

Něúrekom hor odvozuje svůj název z tvaru. K nalezení je nepřeberné množství adjektiv - vysoký, široký, ostrý, tupý, pyšný, hrubý, hranatý, krivý, rohatý ba aj divý. Do této skupiny bychom mohli směle zařadit i Bradavicu.

Značně různorodý je i tatranský zvěřinec. Čítá kozy, žaby, jahňatá, ovce, barany, sviště, vtáky a napokon aj voly. Prim ovšem hraje nenapodobitelný a přírodě se vymykající Žabí kôň.

Dále tu máme hory barevné - setkáváme se s čiernou, belasou i žltou. Poněkud překvapivě chybí bílá, vzhledem k okolnosti, že tatranské vrcholy jsou po většinu roku zasněžené (belasý je totiž kupodivu v překladu modrý, jak už barva dresů legendárního Slovanu Bratislava napovídá).

Poslední, a bezesporu nejzajímavější kategorii tvoří názvy nezařaditelné. Svou poetičností ostatní jednoznačně převyšují Satan, Pekelník a Diablovina. Dále je tu bizarní Ganek, krkolomná Loktibrada, leninské Rysy, hodná Zlobivá, hrdě slovenská Patria nebo třeba podivnosti Čubrina či Drúk.

Překvapivě málo vrcholů se jmenuje po někom. Napadá nás snad jen Rumanov štít (podobnost se známým nápojem je čistě náhodná) či Weszterov štít. Kromě toho je zřejmo, že žádný vrchol v celých širých Tatrách nezačíná na A, což je škoda. Máme za to, že např. takový Zadný Ľadový štít by se klidně mohl jmenovat Andrášiho štít na počest kultovního horolezce a autora na dlouhá léta nejlepšího průvodce po Tatrách. Tím by se zabily dvě mouchy jednou ranou.

Závěrem jenom uveďme, že pokud bychom chtěli vymyslet jednoslovný název hory co nejlépe vystihující celý národ, stěží bychom připadli na něco lepšího než je polská Svinica.


Vrcholem s nejdelším jménem je Prostredná veža nad Žabím sedlom, rozprostírající se do úctyhodné délky 32 znaků. Nachází se mezi Žabím kôňom a Rysmi. Na nejkratšího kandidáta stojí frontu čtyři čtyřpísmenkoví - Drúk, Klin, Rysy a Tupá.


Většina tatranských hor má v názvu štít nebo veža. Stručně řečeno, štít je tlustý, veža štíhlá. Ale i tady je hranice diskutabilní. Např. Čiernemu štítu by veža slušela taktéž.


Jako poslední ze zde uvedených vrcholů byla zlezena Ťažká veža (jak jinak) v roce 1908. Takže prvovýstupcům v Tatrách odzvonilo už hodně před 100 lety. Nové lezecké cesty však vznikají stále.


Nejvíce prvovýstupů (24) na zde uvedené vrcholy uskutečnil Polák se slovensko-německo-anglickým jménem - Karol Englisch (1881-1945). Tento krakovský právník vzal na přelomu 19. a 20. století Tatry útokem a valnou měrou se zasloužil o ukončení pionýrských časů. K lezení ho přivedla matka Antonia, se kterou také uskutečnil množství výstupů. Ve 20. letech přesunul svoje lezecké aktivity do Alp. Zahynul na sklonku 2. sv. války v nacistickém koncentračním táboře.

Stejný počet prvovýstupů má na kontě i Ján Hunsdorfer starší (1850-1917), svého času jeden z nejznámějších a nejvyužívanějších tatranských horských vůdců. Velmi často doprovázel právě výše zmíněnou dvojici Englischových. Spolu také uskutečnili vysoce hodnocený prvovýstup na Ostrý štít (1902), považovaný do té doby za nedobytný. Hunsdorferova reputace vzala za své poté, co se zjistilo, že turisty vodil dokonce i za nos. Inkasoval např. dvojnásobný poplatek za prvovýstup, ačkoliv věděl, že trasa už je dávno prostoupená. Nebo dovedl neznalé turisty v mlze pouze na předvrchol atd. To vedlo později k ukončení jeho vůdcovské činnosti.

Antonia Englischová byla původem Rakušanka. Má na kontě 10 prvovýstupů, ve většině případů se svým synem a Hunsdorferem. Pro ženu bylo v tehdejší době společensky neúnosné chodit v kalhotách a tak se do sportovního převlékala až během túry. A potom i na vrcholových fotografiích.

Třináctkrát stanul na vrcholu jako první Klemens Bachleda (1851-1910), legendární polský vůdce a záchranář. Zahynul při záchranné akci v severních stěnách Javorového štítu.

Z dalších prvovýstupců zmiňme ještě Güntera Oskara Dyhrenfurtha (10), Janusza Chmielowskiho (7), Zygmunta Klemensiewicze (6), Paul Spitzkopfa seniora (5), Kazimierza Tetmajera (5), Jerzyho Maślanku (5) a Augusta Ottu (5).

Je zarážející, jak málo prvovýstupů mají na kontě Slováci. Vlastně žádný. Jako objevitelé a pionýři vynikají hlavně Poláci. Tento fakt je ale možná částečně způsobený tím, že při vytváření této statistiky jsme vycházeli z polských údajů. Dalšími národnostmi v řadě jsou Rakušané a Maďaři, což v tehdejším Rakousko - Uhersku nepřekvapí.




Upozornění: Toto nejsou stránky horských průvodců znajících každý šutr, nýbrž lidí, kteří pouze chodí pro radost po horách a tudíž není nijak garantováno, že cesty zde nastíněné jsou ty nejideálnější a popisy panoramat stoprocentně sedí. Tudíž ještě před tím, než se pustíte do nějakého výstupu, zvažte prosím svoje možnosti a mějte na paměti, že v současné době mají Tatry kolem 10 obětí ročně a to zdaleka nejen horolezeckých.